Spravedlivá odměna.

Spravedlivá odměna

Ne vždy je odměna spravedlivá a bývá z toho smutno.

Představte si.
Restaurace, host, číšník a kuchař.
Host má hlad, chce (potřebuje) se najíst.
Číšník mu dá jídelní lístek (1minuta).
Objedná jídlo v kuchyni (1minuta).
Kuchař maká jako divej, konečně je vše hotovo (20 minut).
Důležitá poznámka-v této restauraci si kuchař platí suroviny, proud prádelnu platí sám ze svého!
Číšník odnese hostovi (1minuta).
Host se nají, zaplatí a odejde (20 minut).

Bylo by férové, kdyby odměnu za tuto večeři dostal JEN a POUZE číšník ?
A kuchař z toho nedostal VŮBEC NIC ?

Konec příběhu – pojďte se podívat, jak jsem na tom jako pracovník ve finančních službách.


 

Jestlipak vás někdy napadlo, z čeho platím složenky a kupuji si jídlo, benzín, platím telefon, sociální a zdravotní pojištění, daně atd.

Je to za uzavřené smlouvy a jejich péči. To by asi nebylo nic vzácného a divného a každý to jistě pochopí. Co ale lidé nechápou je skutečnost, jak se k ní dopracuji (k té odměně).

Ideální je opět příklad:

Oslovím klienta, nebo klient osloví mě, že „něco“ potřebuje. Málokdy se dobereme řešení na prvním jednání a většinou řekne klient: „Musím si to rozmyslet“.
Nic proti tomu, to je jeho svaté právo. Takže přemýšlí, ptá se v okolí a potom se ozve, jestli by to nešlo pozměnit. Samozřejmě šlo. Upravíme to a on zase přemýšlí. Opět – nic proti tomu.
A teď to přijde. Už si to rozmyslel a má jasno, chce to, už ví i jak. Co udělá, zajde na přepážku pojišťovny a smlouvu tam uzavře. Nevidí v tom nic divného, vždyť tam taky dělám a nabídka je z toho to ústavu, tak co je špatně ?

Špatně je to, že já jsem tu práci dělal zadarmo a odměnu slízne někdo jiný
(ten, kdo to pouze podepsal).

 

Když ale „něco…, někdy…“ bude klient potřebovat, přijde za mnou a bude chtít poradil pomoci…
Vžijte se do mé pozice.
Najdu klienta (on najde mě, protože se třeba známe).
Poradím mu.
Spočítám mu různé varianty.
Vysvětlím výhody, upozorním na úskalí a fígle.
A nic z toho nemám.

Stane se nějaký průšvih,
je třeba udělat změnu,
je třeba nárokovat plnění,
nemá čas, tak chce, abych přijel za ním,
třeba večer, nebo v neděli odpoledne.……

Opět:

Špatně je to, že já jsem tu práci dělal zadarmo a odměnu slízne někdo jiný
(ten, kdo to pouze podepsal).

 

Já jsem pomyslný kuchař a číšníků si vážím, ne že ne ?
Svíčkovou nebo biftek ale z vody a bez proudu neuvaříte, i kdyby jste se rozkrájeli. Nedivte se tedy, když se chcete dobře a kvalitně najíst, bez číšníka to jde, ale bez kuchaře ne.

Podporujte prosím kuchaře, ne jen číšníky ! Oba jsou důležití, ale …….

Děkuji

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>