Výlet na Ohři.

 

Dnes bylo krásně a tak jsme se vydali na svoji domácí oblíbenou řeku Ohři. Není to vodáctví v pravém slova smyslu, ale koukat na řeku místo na monitor má něco do sebe. Řeka se klikatí v meandrech, a přestože je to vzdušnou čarou sotva 5 km, s pádlem je to výlet na dobré 4 hodiny.

Dnešní výlet mě překvapil dvěma událostmi.

Poprvé jsem na řece viděl labuť. To kecám, labuť jsem viděl mockrát, ale ta labuť s námi plula minimálně hodinu. To “plula” myslím tak, že seděla na hladině cca 100 metrů před námi a je jedno, jestli byly peřeje nebo v meandrech klidná voda, prostě to vypadalo, jako bychom jí honili. Ona se stále ohlížela, jestli tam pořád jsme. Legrační bylo, že i když jsme zastavili na ostrůvku na svačinku (klikněte si na obrázek na začátku článku), ona na nás počkala a opět jsme se rozjeli spolu. Stalo se mi to poprvé.

Želva.

Labuť dnes není ničím neobvyklým. Co byl ale pro mě šok – poprvé v životě jsem viděl v řece želvu (nic jsem nepil a jsem střízlivý). Když jsme přenášeli kanoe přes jez a vstupovali jsme do vody, uviděl jsem “hejbající se kámen” velikosti dlaně. Když zjistila vetřelce (mě) odplavala do hloubky. Manželka mi nevěřila až do doby, než ji uviděla také, když jsme přinesly pádla. To už jsem ji vzal i do ruky. Nejsem zoolog a tak můžu jen říci, že měla zelenožlutou hlavu a ploutve. Foťák jsem měl už zabalený v batohu a tak jsem ji nechtěl trápit a znovu pustil.

[pullquote]Zajímalo by mě, jestli to je “tvor z řeky”, nebo někde utekla či jí tam někdo vypustil. Myslím si, že pravda bude to druhé a nedovedu si představit, že by přečkala zimu bez újmy na zdraví. [/pullquote]

Napište mi a poraďte, pokud bych jí tam našel, co s ní.
Na řeku se vydáme určitě znovu, bylo to krásné. Nejen řeka samotná, ale i výhledy do okolí, tento třeba směrem na České středohoří.

 

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..